Regionální burza práce | Aktualizováno 08.03.2019


Vítáme vás na stránkách regionální burzy práce.

Registrace míst je zdarma.

Informace o volném pracovním místě jsou zasílány na Úřad práce. Tím je splněna povinnost vůči Úřadu práce nahlásit volné pracovní místo!

Jak vložit správně životopis

Pouze v případě nejasností Vás budeme kontaktovat.

V případě, že bylo místo obsazeno popř. zneplatněno či zrušeno,
žádáme o zaslání zprávy na e-mail: prace@broumovsko.cz

Invest Broumovsko


29.04.2009 10:32

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Právní úprava 

Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZNP) nabyl účinnosti dne 1.1.2009. Tímto zákonem došlo ke sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění, protože se vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na příslušníky Policie ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní a informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a na vojáky z povolání.

V souvislosti s tím také nabyla účinnosti ustanovení §§ 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZP) a další navazující ustanovení v zákoníku práce - viz. část ustanovení odst. 4 § 85 a část ustanovení písm. b § 317.

Podle ZNP náleží pojištěnci nemocenské od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen DPN), pokud podmínky pro vznik nároku byly splněny v době trvání pojištění nebo v době přerušení pojištění.

Náhrada mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohody o pracovní činnosti náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen náhrada mzdy při DPN) , pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP, jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění a není překročena podpůrčí doba. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože i nadále oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Náhradu mzdy při DPN poskytuje zaměstnavatel ze svých prostředků, přičemž o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy za dobu DPN snižuje odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc. Poskytne-li více než stanoví zákon, musí ze svých prostředků plně hradit tu část náhrady mzdy za dobu DPN, která byla zaměstnancům poskytnuta nad zákonem stanovenou výši.

Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 zákoníku práce nebo se mu plat nekrátí (viz. § 135 odst. 1 zákoníku práce), pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle § 26 a násl. ZNP. Znamená to, že zaměstnavatel musí sledovat čerpání podpůrčí doby stanovené tímto zákonem, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je již podpůrčí doba vyčerpána.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok 2009, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů, a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní dny. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady se stanoví ve výši 25%. Od čtvrtého pracovního dne karantény přísluší sazba ve výši 60% stejně jako v případě nemoci.

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Při souběhu nároků na výplatu dávek podle § 48 odst. l ZNP vzniká přednostně nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství před nárokem na výplatu ostatních dávek a náhrada mzdy při DPN nenáleží. Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší. Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při DPN, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu.

Předpoklady pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN:

1. zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o prac. činnosti, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů, pro poživatele starobních a plných invalidních důchodu 70 kal. dnů poskytování dávky),
2. byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu,
3. DPN si nepřivodil zaměstnanec úmyslně.

Nárok na výplatu náhrady při DPN nevznikne v době:
a) kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,

b) v době stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,

c) kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,

d) kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),

e) vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracovní činnosti a nikoliv na náhradu mzdy při DPN.


Výše náhrady a její stanovení

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s §§ 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad č. 1

Předpokládejme, že zaměstnanec pracuje v rámci 40 hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23.3.2009 a bude trvat do 17.4.2009.

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 26.3.2009 (tj.od 4. pracovního dne DPN) do 5.4.2009. Od 6.4.2009 bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 26.3.2009 do 31.3.2009 použit průměrný výdělek platný k 1.1.2009 a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1.4.2009 do 5.4.2009 průměrný výdělek platný k 1.4.2009. Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.

Pro rok 2009 jsou stanoveny tyto redukční hranice:
I. ......... 786 Kč,
II. ............1 178 Kč,
III. .......... 2 356 Kč.

Pro účely výpočtu náhrady mzdy při DPN se musí tyto redukční hranice vázané na kalendářní den převést na hodinové vynásobením koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
786 x 0,175 = 137,55 Kč,
1178 x 0,175 = 206,15 Kč,
2356 x 0,175 = 412,30 Kč.

S použitím těchto hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:
do výše první redukční hranice se započte 90% průměrného hodinového výdělku,
rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60%,
rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30%,
k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

137,55 x 90% = 123,80 Kč
(206,15 - 137,55) x 60% = 41,16 Kč
(412,30 - 206,15) x 30% = 61,85 Kč
Maximální redukovaný průměrný výdělek činí ...123,80 + 41,16 + 61,85 = 226,81 Kč.

Náhrada mzdy při DPN náleží od 4. pracovního dne ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 226,81 x 60% = 136,09 Kč za hodinu.

Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne do 3. pracovního dne ve výši 25% redukovaného průměrného hodinového výdělku, tj. maximálně 226,81 x 25% = 56,70 Kč za hodinu, od 4. dne karantény náleží náhrada mzdy ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 226,81 x 60% = 136,09 Kč za hodinu.

Ve výkladech některých odborníků je výpočet redukovaného průměrného výdělku i výpočet hodinové náhrady uváděn na 3 nebo i více desetinných míst. Protože způsob zaokrouhlení není stanoven, lze jen doporučit, aby zaměstnavatel zvolil počet desetinných míst u těchto ukazatelů alespoň na dvě desetinná místa. V našich příkladech se uplatňuje výpočet těchto ukazatelů vždy na dvě desetinná místa.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (viz. 142 odst. 2 ZP) nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení.

Příklad č. 2

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 255,46 Kč. Výše průměrného výdělku spadne mezi druhou a třetí redukční hranici.
Redukce se provede takto:

Částka do 137,55Kč se započte ve výši 90%, tj. 123,80 Kč. Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60%, tj. (206,15 - 137,55) x 60% = 41,16 Kč. Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30%, tj.(255,46 - 206,15) x 30% = 14,79 Kč. Redukovaný průměrný výdělek činí .....123,80 + 41,16 + 14,79 = 179,75 Kč. Náhrada mzdy při DPN ve výši 60% .....179,75 x 60% = 107,85 Kč za hodinu.

V případě, že by DPN trvala 14 kalendářních dnů a zaměstnanec neodpracoval 10 směn po 8 hodinách, přičemž za první tři pracovní dny mu náhrada nenáleží, bude výše náhrady mzdy činit ( 10 - 3) x 8 x 107,85 Kč = 6 039,60 Kč, po zaokrouhlení 6 040 Kč.



© AGENTURA PRO ROZVOJ BROUMOVSKA 2006