Regionální burza práce | Aktualizováno 03.05.2019


Vítáme vás na stránkách regionální burzy práce.

Registrace míst je zdarma.

Informace o volném pracovním místě jsou zasílány na Úřad práce. Tím je splněna povinnost vůči Úřadu práce nahlásit volné pracovní místo!

Jak vložit správně životopis

Pouze v případě nejasností Vás budeme kontaktovat.

V případě, že bylo místo obsazeno popř. zneplatněno či zrušeno,
žádáme o zaslání zprávy na e-mail: prace@broumovsko.cz

Invest Broumovsko


18.02.2015 08:57

Dohoda o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdu (platu)

27.1.2015, Zdroj: Verlag Dashöfer Kolem tzv. neplaceného volna – tedy pracovního volna bez náhrady mzdy (platu) se stále objevuje řada otázek. Pokusme se je zodpovědět s ohledem na legislativní změny od 1. 1. 2015. Podívejme se na problematiku neplaceného volna z pohledu pracovněprávního. Zákoník práce výslovně možnost sjednání neplaceného pracovního volna neuvádí; poskytnutí pracovního volna vyplývá z obecně upravené možnosti postupovat odchylně, uvedené v § 1 odst. 2 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud to zákon výslovně nezakazuje, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Úprava NOZ ohledně možnosti odchylné úpravy se na základě § 4 ZP použije i pro pracovněprávní vztahy. Při sjednání odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích je však nutné dodržet zásady upravené v § 4a ZP. Odchylná úprava práv a povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě v pracovněprávních vztazích může dojít smlouvou, jakož i vnitřním předpisem. K úpravě povinností zaměstnance však může dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákoník práce neobsahuje žádný zákaz ohledně možnosti sjednat poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy, ale neobsahuje ani výslovné zmocňovací ustanovení, a to právě s ohledem na shora uváděné ustanovení § 1 odst. 2 NOZ. Poskytnout neplacené pracovní volno mohou všichni zaměstnavatelé bez výjimky, neplacené pracovní volno může poskytnout i zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce, mezi které patří stát a jeho organizační složky, územní samosprávné celky a další zaměstnavatelé v tomto ustanovení uvedení. O neplacené pracovní volno si musí zaměstnanec sám zažádat a musí tak učinit dobrovolně. Zaměstnavatel pak může, ale nemusí, jeho žádosti vyhovět. Poskytnutí neplaceného pracovního volna je tedy možné jen na základě dohody sjednané mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jednostranným rozhodnutím zaměstnance nebo zaměstnavatele, ale ani úpravou v kolektivní smlouvě, nelze neplacené pracovní volno určit. Zaměstnanec je povinen práci konat v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna. Jestliže se nejedná o některou z překážek v práci jako např. mateřská či rodičovská dovolená, dočasná pracovní neschopnost, případně výkon veřejné funkce, plnění občanských povinností anebo se nejedná o některou z krátkodobých překážek v práci na straně zaměstnance, je zaměstnanec povinen práci v rozvržené pracovní době vykonávat. Neplacené pracovní volno se tedy většinou poskytuje na základě žádosti zaměstnance, který pro důvody na své straně nemůže práci konat. Nejčastějším případem je pracovní volno z důvodu péče o dítě starší než 3 roky, např. proto že jej rodič nemůže umístit pro zdravotní stav nebo kapacitu do předškolního zařízení. Vzhledem k tomu, že zákoník práce poskytování neplaceného pracovního volna neupravuje, nejsou stanoveny ani důvody možného poskytnutí pracovního volna a není ani omezena délka takto poskytnutého neplaceného pracovního volna. Žádost o poskytnutí neplaceného volna může zaměstnanec podat písemně, ale i sdělit zaměstnavateli ústně. Pokud zaměstnavatel s poskytnutím neplaceného volno souhlasí, doporučuje se vždy sepsat písemnou dohodu o poskytnutí neplaceného volna a jeho rozsahu. Po dobu neplaceného volna, zaměstnanci nepřísluší mzda ani plat, protože práci nekoná. Jelikož se nejedná, ale ani o některou ze zákonem upravených překážek v práci, zaměstnanci nepřísluší ani náhrada mzdy nebo platu. Po dobu poskytnutí neplaceného pracovního volna je zaměstnanec stále v pracovním poměru, jeho pracovní poměr trvá a je proto možné např. i v této době rozvázat pracovní poměr jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele, protože pracovní volno bez náhrady mzdy nezpůsobuje pro ukončení pracovního poměru žádnou odchylku. Poskytnutí neplaceného pracovního volna však ovlivňuje poskytování některých plnění. Např. pro účely dovolené se nejedná při poskytnutí neplaceného pracovního volna o výkon práce, zaměstnanec proto dobou neplaceného pracovního volna nenaplňuje podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce nutných pro vznik práva na dovolenou. Pro účely dovolené se jedná o dobu zameškanou a dlouhodobější poskytnutí neplaceného volna se proto může u zaměstnance projevit i tím, že jeho právo na dovolenou za konkrétní kalendářní rok, bude kráceno. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno umožní, je to on, kdo je odpovědný za odvod pojistného. Jelikož zaměstnanec za dobu neplaceného volna neobdrží mzdu, plat ani náhradu mzdy nebo platu, neodvádí se za zaměstnance záloha na daň z příjmu a protože vyměřovacím základem pro sociální pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně, neodvádí se z neplaceného volna pojistné na sociální pojištění. Jiné a komplikovanější je to u zdravotního pojištění. Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění zaujímala problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) specifickou roli. Do konce roku 2014 byl zaměstnavatel povinen odvádět pojistné na zdravotní pojištění za sebe i za zaměstnance i po dobu poskytnutého neplaceného pracovního volna. S účinností od 1. 1. 2015 jsou zrušena ustanovení § 3 odst. 5 ZPVZP a § 9 odst. 3 ZoVZP v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu nově neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci, avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí. Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 ZPVZP), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď: • dosažený příjem (od data 1. 1. 2015 i nižší než 9 200 Kč), nebo • není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.


© AGENTURA PRO ROZVOJ BROUMOVSKA 2006